VÍTEJ!

Mám radost, že jsi tady.

Všimla sis toho stromu, se kterým jsem se vyfotila?

Není to jen tak obyčejný strom, je to "můj" strom, který mi pomáhá nabrat zpět všechnu svou ztracenou ženskou sílu, a odstřihnout se úplně od toxického partnerství.

Všimni si, jak ten strom vypadá... není to vůbec ten nejkrásnější strom na mé každodenní procházce podél řeky Doubravy. Je tím nejzničenějším.

Proč si mě zavolal, nevím, ale pod tímto stromem se občas s Betynkou a Rexem koupeme - tedy oni vždy, já jen přes léto. Na podzim na mě začal házet žaludy, aby mě na sebe upozornil. Je to dub. Zničený dub.

Stejně zničený, jako jsem byla já. Ale už obrůstá. Léčí se. Jeho kořeny jsou pevné a hluboké. Je blízko vody, takže má dost vláhy. Je stejný jako já.

Má pro mne cosi, co nedokážu zatím uchopit, ale naprosto jistě VÍM, že MÁ. Možná to nemám chápat, možná to mám jen cítit a být s ním. 

Vždy, když kolem procházím, nebo se o něj opírám, cítím skutečné volání. Mluví ke mně. Posílá mi cosi. Poznám to tak, že mě to dojímá. Cítím se s ním víc otevřená, citlivější. 

Stojím u něj, nebo kolem něj chodím a medituju. Medituju žensky, přes vagínu, přes své pánevní dno. A dub mi pomáhá nabíjet se. Být pevnější ve svých vlastních kořenech. Dovolit si znovu obrůst a rozkvést a plodit. 

Řeknu vám, je to síla...

Meditace Energetická čerpací stanice ke mně před pár lety přišla a já ji předala dál ženám z KRUHU. Naučila jsem se ji používat tak, že ji už nemusím poslouchat, ale pomáhá mi každý den. Je ve mně.

Byla bych šťastná, kdybys i ty díky ní našla svou vnitřní sílu a stála pevně v ženské energii.

Vděčná průvodkyně Miluška

P.S. Natáčela jsem ji na jaře, ale vím, že je nadčasová...