Ahoj lásko ♥︎

Dnešní téma je ubližování...

Pokud víš, že odpuštění je tvůj životní úkol, že máš potíže vyrovnat se s minulostí (najdeš to v lekci Co se mám učit já a teď jen stručně - pokud jsi Kov nebo máš dvojky ve svém datu narození), pak se podívej na kurz Odpustit je láska na AKADEMII CELOSTNÍHO ZDRAVÍ.

→ Odpustit znamená zbavit se něčeho nepříjemného, co neseme na svých vlastních zádech.

→ Odpustit znamená nechat být staré věci, které už nezměníme a vypustit smutek, zlobu a křivdu sám ze sebe.

→ Odpuštění je proces, který potřebuju já sama, protože mne samotnou staré křivdy trápí a svazují můj další život.

→ Díky starým křivdám si kazím celou svou budoucnost, proto kvůli sobě bychom měli odpouštět. 

Mně v odpouštění obecně pomáhá několik přístupů. Třeba pomohou i tobě.

1. Naučila jsem se vnímat život z nadhledu.
   

   Všechno, co se mi děje, se snažím vnímat jako vyšší záměr Vesmíru. Proto mou nejkrásnější pohádkou, která se stala mou biblí, je knížka Malá duše a Slunce. Je o tom, jak sem přicházíme učit se nějakým věcem, a jak k tomu, abychom se ty věci učit mohli, nám pomáhají druhé duše, druzí lidé. Pokud se tedy mám učit odpouštět, tak z tohoto principu potřebuju, aby mi někdo ubližoval. 

2. Vnímám každého člověka tak, že dělá všechno nejlépe, jak umí.
   

   Možná dělá opravdu hrozné věci, ale kdyby to uměl dělat jinak a lépe, určitě by to tak dělal. Snažím se nesoudit a nevyvyšovat se nad druhé, kteří ještě nezvládli to, co jsem zvládla já. Pokud vnímám člověka tak, že dělá vše, jak nejlépe umí, pak se za nic na nikoho nemůžu zlobit ani se ničím trápit, co udělá. Pohlížím na každého i na sebe jako na malé dítě. Co uděláš, když ti malé dítě řekne, že jsi ošklivý debil a ještě tě nakopne? Budeš se s tím trápit celý život, budeš se cítit ukřivděná, budeš z toho smutná a budeš potřebovat, aby se ti omluvilo? Určitě ne. Řekneš, že je malé a nechtělo. Tak přesně takhle přistupuju k „velkým“. Taky nechtěli.

3. I já jsem malé dítě, které dělá věci nejlépe, jak umí, ale stejně dělá chyby.
   

   I já ubližuju jiným lidem, i já dělám věci, které druhé trápí, zlobí, jsou z nich smutní. Jenže co už s tím, když se to stalo? Minulost nevrátíš a nejde ji změnit. I já sama si odpouštím své přehmaty a po ničem jiném netoužím, než neubližovat druhým, a pokud se to stane, chci, aby mi odpustili. Proto se omlouvám ráda a často. Druhým i sobě.